Měli jste někdy chuť zjišťovat, kdo konkrétně a kdy přesně vyrobil vaši pračku, lakoval vaše auto, upekl váš chléb nebo řezal vaše tulipány? Kdybyste takovou chuť dostali při pečené kachně, možná byste se dopracovali i ke konkrétním jménům a odhalily celou její minulost. Stačí, aby pocházela z Kráľovou Brodu.
„Naše kachny znají chovatelů, jsou krmena naším vlastním krmivem bez GMO a porážena jsou na našem jatkách přímo na farmě.“
„Každý náš výrobek má unikátní sériové číslo a QR kód, jehož oskenování se zákazníci dozvědí, kde byla zvířata chována, kde zpracované i který zaměstnanec ručí za jejich kvalitu,“ prozrazuje Mário Marko, vedoucí jatek zemědělského podniku Agrostaar KB, člena sdružení farmářského řetězce Farmfoods výjimečné potraviny.
V Králově Brodě začali chovat kachny v roce 1963 a od té doby chov vybudovali na nejlepší v zemi. Jako jediný výrobce na Slovensku jsou uznaným šlechtitelským chovem pekingské bílé kachny, které se u nich narodí, vyrostou a jsou i poraženy na vlastním jatkách přímo na farmě.
Když k tomu připočtete chov v přirozených podmínkách a vlastní krmivo z plodin vypěstovaných v bezprostřední blízkosti farmy, zajímat se o minulost kachny bude přímo zážitek.
Co ovlivňuje chuť kachního masa?
Stalo se již jakýmsi pravidlem, že v Králově Brodě na jihu Slovenska bývá na začátku října kachní festival. Nebýt pandemie koronavirus, byl by i v roce 2020. Místo toho se kachní hody přesunuly do kuchyní Slovenská domácností a většina z nich si pochutnávala na kachen, které nevyrostla na Slovensku. Potravinová soběstačnost Slovenska totiž klesá a v případě vodní drůbeže je na úrovni pěti procent. Přitom kdysi jsme si s ní vystačili i sami.
Jak a proč si koupit kvalitní welfare kachnu?
Kachny z volného chovu jsou méně tučné a mají konzistentnější a chutnější maso z důvodu většího pohybu,
játra mají normální velikosti,
na etiketě je uvedena informace o místě a způsobu chovu,
nejsou jim podávány antibiotika v časných fázích výkrmu,
nemají uměle upravovaný světelný režim,
mají neomezený přístup výhradně ke přirozeným krmivům vyprodukovaným v okolí farmy,
mají volnost pohybu a přístup k vodní ploše,
třeba se zajímat io konkrétní způsob chovu a jeho podmínky, hygienu, teplotní řetězec, způsob balení, logistiku a způsob prodeje.
K nejvýraznějšímu poklesu v chovu kachen došlo v ostatních dvaceti letech. Na začátku tisíciletí u nás vyrostlo čtvrt milionu kachen a dnes jejich vychováme jen mírně přes 100 tisíc. Dovážíme jejich zejména z Maďarska, Česka a Německa.
V Králově Brodě se přesto připravili na sezónu a koncem října měli na farmě tisíce kachen. Každá z nich se nacházela venku pod širým nebem.
„Kachny vytváříme podmínky, v nichž jsou chráněny před fyzickou a psychickou nepohodou. Mají volný pohyb a žijí bezstresové, díky čemuž si zachovávají pravou chuť kachního masa. Lze hovořit o království kachen, „popisuje František Szikura, který je již 30 let ředitelem welfare kachních farmy Agrostaar KB.
Ročně se u nich vylíhne 60- až 70-tisíc kachen a každá je určena na maso. Buď je prodávají jako jednodenní, pártýždňové nebo dospělé a zpracovány. Žádná není určena pro výrobu kachních jater foie gras, a tak vyrůstají přirozeně.
„Pro výrobu foie gras jsou kachny vícekrát denně mechanicky překrmována až do dvojnásobku své hmotnosti a játra mají až desetinásobně větší. Zvířata po výkrm nevědí dýchat ani se hýbat. Málokdo ví, jakým utrpením si musí zvířata kvůli výrobě tohoto produktu projít, „popisuje Szikura.
Aktuálně platná legislativa Evropské unie takový výkrm nepovoluje, některé země však toto nařízení do svých vnitrostátních předpisů nepromítly.
„V Maďarsku a Francii se nucené překrmování na takzvanou tučnou játra běžně praktikuje. Tato extrémně přerostlá nezdravá játra se prodává draho jako delikatesa, přičemž nucen výkrm výrazně zlevňuje i výrobu kachního masa z takto týraných zvířat. Je to v absolutním rozporu s naší filozofií welfare a se správnou farmářskou praxí, „dodává Szikura.
